Doporučené

Takto jsem ohodnotili naše Bohoslužby před 7 lety. Pouze jediný ukazatel z 10 se přiblížil k hodnotě vysoký. Celkové hodnocení podprůměrné.   K diskusi na téma "Druhé bohoslužby" přikládám naše vlastní hodnocení Boholslužeb ZDE

Ač název tohoto příspěvku evokuje cosi nadpozemského, vzletného či nadpřirozeného, týká se věci nadmíru pozemské a všední. Jde o každoroční prázdninový tábor pro děti, jehož příprav ve Stříteži jsem se, spolu s ostatními, zúčastnil již několikrát v řadě za sebou. Dlužno říci, že letos stavba proběhla opravdu hladce a rychle. A nebylo to způsobeno návalem ochotníků ani snad menším objemem práce, který bývá vždy téměř stejný. Ba vlastně letos ...

....ten večer, jako v poslední době už mnohokrát, jsem trávil v rodině kazatele. Se svou ženou a čtyřmi dětmi bydleli tehdy ve sborovém bytě, v těsném sousedství našeho domu. Byla to vlastně jedna z okolností, která mi umožnila setkat se zblízka s křesťany. Stalo se to jako by mimoděk. Ani už dnes nevím které z dětí kazatele chodilo do školy s mou mladší sestrou. Není to důležité. Snad jen potud, že tak jsem se s touto rodinou sblížil i já ...

„Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod sluncem svůj čas" říká kniha Kazatel. „Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat; je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat; je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat; je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat, čas objímat i čas objímání zanechat; je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat; je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit; je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje". ...a já pro sebe dodávám ...

Ráda bych, aby toto svědectví posloužilo každému člověku, který nechce žít stylem dnešní chaotické doby

Až později mi došlo, že toho člověka znám. Sice jsme si nijak nepadli do oka, jak se říká. On se mi zdál vždy příliš ke všem kritický a přísný. Na sebe už méně. Ale to v té chvíli nebylo podstatné. Auto a jeho řízení se mu stalo nezbytnou nutností pro potřeby běžného života. Patří však mezi řidiče, kterým „šoférování“ nijak neučarovalo. Naopak. Mám za to, že bývá, při této činnosti, ......

Je to jen několik málo let zpět od doby kdy se toho, v mém životě, tolik změnilo. Dnes mám život doslova naruby... Ale po pořádku. Seděli jsme v tichém letním večeru na zápraží jedné jihočeské chalupy v okolí Suchdolu nad Lužnicí. Stmívalo se a byl tu úžasný klid. Takový, který asi nejvíce umí ocenit lidé z rušných měst.

Nevím jak vám ve vašem případě, ale mě připadá, že se mnou (čas od času) musí něco zacloumat, abych uviděl věci které jsem dosud neviděl a pochopil něco čemu jsem doposud nerozuměl. A jsem ...

Tématem mého dnešního zamyšlení je strach. Ano strach. Tato, neodmyslitelně k životu patřící, někdy paralyzující síla, která je buď důvodem k zoufalství a trápení, nebo může být i určitou, život chránící pojistkou. Zná ho, v různých podobách, každý z nás. Nevím proč, ale můj největší strach byl vždy z lidí...