Čtení: | Text: Lukáš 24. kapitola | Písně: 210, S324, 452 | Hermano Pedro Robledo Ramírez
Úvod
Ježíšova smrt nechala v srdcích jeho následovníků velký smutek, strach, úzkost a pochybnosti. Proto raději zůstávali společně ve svých domovech. Přestože jim Pán sdělil při třech příležitostech vše, co se týká jeho utrpení, smrti a zmrtvýchvstání, nevzpomněli si na to a zřejmě tomu ani nevěřili. Proto i ten první den po sobotě, si nedokázali ani představit tu velkou událost, která se právě stala. A tak Ježíš Kristus, který se během svého života a služby setkal s různými lidmi, mluvil s nimi a dával jim pocítit blízkost Božího království se vším jeho požehnáním a požadavky, tento Kristus nyní vstal z mrtvých, utvrzuje své následovníky ve víře a posílá je do světa, ty, kteří přišli z Galileje do Jeruzaléma.
24. kapitolu Lukášova evangelia můžeme rozdělit na tři části. V.1-12, v. 13-35 a v.36-49. Jsou si podobné v tom, co každá z těchto částí pozoruje a zkoumá. Jsou to rozhovory, které se týkají rozdílných osobností, jak na cestě tak doma. Mají společnou tématickou osu, která se týká posledních věcí Ježíše z Nazareta. Když už mají osobnosti důkazy o tom, že Ježíš žije, rozběhne se série reakcí a akcí s jediným cílem – sdílet tuto velkou novinu. Tak i my teď můžeme těžit (mnoho získat) z těchto rozdílných příběhů o setkáních se vzkříšeným Ježíšem.
1.setkání: s ženami v zahradě
V souladu s židovskými zvyky se prvního dne po sobotě skupina žen domluvila, aby pomazaly Ježíšovo tělo. K jejich překvapení však nalezly pouze pohřební plátna, do kterých vložili Božího učitele. Zvláštním způsobem tak evangelium Lukáše zdůrazňuje důležitou úlohu žen ve službě Ježíšově. Ony jako věrné učednice jej následovaly z Galileje až do Jeruzaléma a sloužily mu. Dále jsou zmíněny tři z nich: Marie Magdaléna, Jana a Marie, matka Jakubova. Přestože na chvíli tyto ženy ztratily naději, že Ježíše naleznou, vše se změnilo když se zjevili dva andělé, aby jim potvrdili tu úžasnou zprávu, které mohou věřit a sdílet ji s ostatními – že Ježíš vstal z mrtvých. Zatímco s příchodem ke hrobu byly ženy plny nedůvěry a strachu, když odcházely od hrobu byly plny víry a radosti, připraveny, aby sdílely tu zprávu s ostatními.
2. setkání: s dvěmi na cestě a v domě
Také dva z nich, když se ubírali do vsi jménem Emaus a vyprávěli si o posledních událostech, které se staly v Jeruzalémě, prožili jedinečnou zkušenost a to, že se jim zjevila zvláštní osoba.
Nejprve neměli ani ponětí, o koho jde. Poté, co jim vytkl jejich nedůvěru, otevřel jim oči a srdce, když jim vykládal Písma, lámal chléb. A tak poznali, že to byl Ježíš Kristus. Byl to právě tento způsob, kterým Ježíš povzbudil tyto učedníky, kteří nerozuměli a nevěřili, že se naplnila písma. Ukázal jim na své utrpení, smrt, zmrtvýchvstání a oslavení. Je vidět, že v tom vůbec neměli jasno, když jim to Ježíš řekl poprvé (Lukáš 9:44-45 – "Slyšte a dobře si pamatujte tato slova: Syn člověka bude vydán do rukou lidí," Oni však tomu slovu nerozuměli a jeho smysl jim zůstal skryt; proto nechápali, ale báli se ho na to slovo zeptat.) Každopádně nyní nadešel čas, kdy jim Bůh dovolil vše pochopit. Právě setkání s Ježíšem na cestě a v jejich domě jim pomohlo vše pochopit. Ježíš jim neotevřel jen Písma, ale také oči a dal jim pochopení. Duch Svatý zapálil oheň v jejich srdcích, aby je vedl k poslušnosti a poslal je sdílet tu radostnou zprávu o životě a naději se zbytkem učedníků.Tato pasáž nám říká, že díky těmto poutníkům se ostatní učedníci dozvěděli o tom, že Ježíš žije. Každopádně, ještě zbývalo, aby se Pán ukázal všem. Byla to taková příprava, ti dva vydávali svá svědectví o tom, co viděli a slyšeli, a najednou se Ježíš objevil.
3. Setkání: S jedenácti a ostaními v domě.
Vyprávění o zjevení v Jeruzalémě je podobné tomu předchozímu. Ti dva učedníci vyprávějí o tom, co se v posledních dnech stalo. Ježíš se objeví mezi nimi. Učedníci jsou radostní, nedůvěřiví a užaslí. Ježíš jim dává důkazy o své smrti a zmrtvýchvstání. Ježíš jim čte a vykládá Písma. Ježíš jim dává misijní pověření. Ježíš zaslibuje příchod Ducha Svatého. Když se učedníci nejprve vyděsili a mysleli si, že vidí ducha, Ježíš k nim promluvil, aby jim dal důkazy:
Řekl jim: ,,Proč jste tak zmatení a proč vám takové věci přicházejí na mysl? Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mně a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako vidíte na mně." To řekl a ukázal jim ruce a nohy. Když tomu pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: ,,Máte tu něco k jídlu?" Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a pojedl před nimi.
Tato vyprávění nám ukazují, jak uvěřit v Krista vzkříšeného čtyřmi způsoby. Zatímco ženám stačilo pouze slyšet zprávu od andělů, Petr musel jít ke hrobu a uvidět plátna v prázdném hrobě. Poutníci z Emaus poznali Ježíše ve chvíli, kdy lámal chléb a zbytek učedníků, až když s nimi Ježíš pojedl a oni se dotkli jeho ran.
Jakmile Ježíš utvrdil víru učedníků prostřednictvím ran na svém těle a výkladem Písem, pověřil je, aby zvěstovali pokání a odpuštění hříchů a vydali svědectví o smrti a zmrtvýchvstání.
V našem příběhu se mluví o vyslání a vydávání svědectví a evagelista používá výrazy – vyprávěli a říkali. A to je přesně to, co udělali učedníci, poté, co přijali Ducha Svatého, jak jim Ježíš oznámil. Tak Písmo Svaté a Duch Svatý jsou prostředky, které ze své milosti Ježíš Kristus jako Spasitel a Pán stále používá, aby nám svědčil o svém Otci. Toto vyprávění o zmrtvýchvstání jako by nám říkalo: přišli a viděli, šli a mluvili o tom, že Kristus je živ, hrob je prázný a potvrzuje Písma, že třetího dne vstal z mrtvých.
Závěr
Stejně tak i dnes Ježíš je přítomen svou mocí a milosrdenstvím. Když jsme na cestě, Ježíš nás povzbuzuje. Doma, když se sejdeme u stolu, utvrzuje naši víru, vysvětluje nám Písma, dává nám chléb, posílá nás do světa a oznamuje přítomnost Ducha Svatého. Přesto někteří lidé slyšeli, že Ježíš žije, a neuvěřili, jiní jej viděli vzkříšeného a nevěřili mu. My, kteří jsme jej neviděli a přece v něj věříme, jsme blahoslavení. Dnes, když vidíme a slyšíme svědectví o Ježíši a o jeho skutcích, máme jim věřit a sdílet je s odvahou.
Ježíš Kristus splnil úkol, který mu Otec dal a také po vzkříšení daroval uzdravení a spasení, všem, kteří k němu přišli s pokáním a vírou. Tak jako v prvním století, i dnes jsme obklopeni lidmi, kterým v jejich všelijakých potřebách může pomoci pouze zvěstování a svědectví evangelia. Jsme-li citliví k lidské bolesti, buďme poslušni našeho misijního úkolu, který máme od Ježíše. Přinášejme svědectví o tom, jak Ježíš žil a sdílejme na cestách a doma všechno, co on učil a činil.
Pokud opravdu chceme přinášet svědectví, nejprve musíme upevnit naši víru v Krista vzkříšeného. Podobně jako to dělali osoby z našeho vyprávění, i my drahé děti Boží, jsme vyzýváni, abychom byli plni poznání a síly Ducha Svatého a šli do celého světa a hlásali, že Ježíš vzkříšený je s námi každý den, také teď i při této naší návštěvě. Dává nám pokoj do našich srdcí a pozvbuzuje nás k tomu, abychom hlásali odpuštění a život lidem a celému stvoření Božímu.
Hermano Pedro Robledo Ramírez
farář v San Cristóbal de la Casa, stát Chiapas,Mexiko
