Chci se s vámi sdílet o mojem dnešním večerním zážitku s Pánem (píšu dne 19. října 2010). Po nabitém dni jsem šla na modlitební procházku a modlila se za různé věci, hlavně za Fusion a tak. Většinou se modlím, ať ke mě Duch svatý mluví, ať mi ukazuje, co je důležité, a vede.
Šla jsem a najednou viděla v trávě sedět nějakého člověka. Šla jsem dál. Ale pak mi jasněji docházelo, že ten člověk potřebuje pomoct, že bych se měla vrátit. Napadlo mě, jak to Pán udělal důmyslně, že mě vytáhl na modlitebku, abych mohla tady nějak zasáhnout.
Vrátila jsem se. Byla to šíleně ožralá paní. Pozvracená, neměla boty. Boty jsem našla, obouvaly jsme je asi 10 minut (musely jsme vyzout poměrně tlusté ponožky, aby to vůbec šlo). Potom jsem ji asi 45 minut vedla „domů", ale asi to bylo spíš k jejímu známému. (prý přítel by ji asi domů nepustil, nebo něco v tom smyslu). Po každých 10 krocích se potřebovala zastavit a vůbec celkově nebyla schopná chůze. Nebyla schopná ani komunikace, jenom mumlala. Jsem vděčná, že jsem mohla být Pánu po ruce k její pomoci, aby třeba v té zimě nezůstala do rána v parku. Což by asi jinak zůstala.
Můžete chválit Pána se mnou. Když jsme pohotově jemu k dispozici, může si nás k ledasčemu použít.
Pěkné další dny. Zůstávejme v Kristu a buďme pohotoví k moditbě, čekejme veliké věci!
Pajka
