kamagra fгввrr sans ordonnance €15.04
obrazek - Není větr, jako větr! Svědectví Ondry Mikuše z Campfestu

 

O letošních prázdninách jsme byli s mládeží na Slovensku a prvním cílem naší cesty byl Campfest, což je křesťanský hudební festival. Celé mě to nadchlo a oslovilo a když zrovna nehrála nikde žádná dobrá hudba a nebo se mi nechtělo jít poslouchat ani tu špatnou :), tak jsem si zašel na nějaké semináře, které probíhaly skoro pořád jako alternativní program a teď vám řeknu jedno svědectví co jsem na jednom takovém programu zažil.

 

Zrovna jsem si četl program a díval jsem se co se teď bude dít zajímavého, když jsem uviděl seminář na téma: "Dobrorečenie a úskalia prorokov" neboli česky: "Žehnání a úskalí proroků". Řekl jsem si, že to zní hodně zajímavě a že tam půjdu. Nakonec se mnou šly i Pajka s Noemi. Fakt jsem byl zvědavý co to bude, vždyť je to opravdu zajímavé téma. Došli jsme tam a sedli si do první řady. Stáli tam dva přednášející, jeden z nich byl Miro Tóth a ten druhý nevím jak se jmenoval. Program trval asi hodinu,, přesně to už nevím, no a pak ke konci se ten první začal modlit, ale modlil se v jazycích. Bylo to poprvé, co jsem slyšel modlení se v jazycích a teda bylo to hodně silné a byl jsem přímo v úžasu.

 

Miro se začal modlit za to, ať na nás Pán vyleje svého Ducha svatého a ať nám dá své dary. Když se začal modlit, tak v tu ránu se zvedl takový strašný větr, že to nebylo možné. Stan, ve kterém jsme byli, byl poměrně velký a bylo v něm tak 70 lidí. Ten větr s tím stanem ale házel tak, jako by vůbec nebyl zakolíkovaný v zemi. Kdyby si organizátoři neobstoupili stan zevnitř a nedrželi kůly, tak by ho to určitě odneslo. Po celou tu dobu se Miro modlil a teprve až modlitbu ukončil, tak po chvíli ustal i větr.

 

Nyní se opět začal modlit ten druhý, ale ne v jazycích, ale teď už normálně a modlil se za to, aby z nás smyl Pán naše hříchy a aby nás od nich očistil. Když se začal modlit, tak opět začalo, ale tentokrát ne fučet, ale pršet. Stan byl za chvíli plný vody a skoro jsme mohli ven vyplavat, fakt mrtě pršelo a bylo jedno, že jsme byli vevnitř, voda si našla cestu. Opravdu vytrvale pršelo a neustávalo to. Když ale ukončil modlitbu, tak opět po chvíli pršet přestalo.

 

Byl jsem z toho úplně mimo, abych tak řekl a Pajka a Noemi to samé. Po chvíli jsme ze stanu odešli a šli jsme do našich stanů kde jsme přespávali po dobu pobytu na Campfestu.

 

Takový větr a déšť jsem nikdy nezažil! Ne že bych ještě nikdy nezažil vetší, ale jak vím jistě došlo, tentokrát to nebyl větr a déšť :).

 

Ondřej Mikuš