K napsání tohoto příspěvku mě, paradoxně, povzbudila zdánlivě nepodstatná maličkost. Do poštovní schránky nám totiž vhodili, nejspíš jako součást reklamní akce, bulvární časopis. A to je něco, co mě vždy dokáže nadzvednout. Ne ona snaha o získání nového čtenáře, ale samotná existence obrovské spousty těchto neseriozních tiskovin. Jenomže vydavatelé podobných novin a časopisů, mohou prosperovat jen pokud budou mít dostatek „senzací" chtivých čtenářů.
Sám sebe se pro jistotu ptám. Máš s tím nějaký problém? A sám si také odpovím. Ne, nemám.
Necítím se být nějakým nesnášenlivým moralistou, který jsa v životě sám zklamaný a frustrovaný , kolem sebe kope a haní, cokoliv mu nejde pod fousy. Spíše jsem pohoršený a smutný z toho jak lidé touží po pikantnostech ze zákulisí životů, nejlépe, populárních osob a hltají příběhy nevěr a střídání partnerů, jako by to bylo něco velmi zábavného. To z mého pohledu mi promiskuita, nevěry a rozvody tak zábavné nepřipadají. Právě naopak. Sám jsem člověk který považuje za nemorální nejen sex mimomanželský, ale i předmanželský a sám se podle toho také celý život řídím. Ale, aby mi bylo správně rozuměno. Nesoudím ani neodsuzuji to, když se lidé na své životní pouti dostávají do těžkých situací. Vždyť už Mojžíš v dobách starozákonních musel, když lidé ve svých partnerských vztazích selhávali, vydávat tzv. rozlukové lístky. A Ježíš ve svém kázání na hoře o tom mluví. Ovšem přísnost v této oblasti spíše ještě stupňuje. Cituji (Mat. 5,27-32):
„Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Nezcizoložíš.‘
Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.
Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.
A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby se celé tvé tělo dostalo do pekla.
Také bylo řečeno: ‚Kdo propustí svou manželku, ať jí dá rozlukový lístek!‘
Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku, mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží." Konec citátu.
Nejde o to, že by nás křesťany někdo chtěl připravit o radosti tohoto života. Přesně naopak. Můžeme být (chceme-li) od mnohého uchráněni. Kina, televize i knihy a noviny plné nevěry, mimomanželských vztahů, záletů a sexu, už většinou neukazují drtivý dopad na životy a vztahy jejich aktérů. Nemluvě o dětech z rozpadlých rodin. Mám ve svém okruhu mnoho lidí, kteří se rozvedli či střídají partnery, ale nevím o nikom, komu by toto jednání přineslo pokoj a štěstí.
Český statistický úřad hovoří o rozvodech až v padesáti procentech případů manželství a to ještě cca polovina párů žije raději nesezdaných. Ale rozvod samotný, který je už jen jakýmsi důsledkem, není to, co je tím prvotním problémem. Alarmující je spíše neschopnost a neochota lidí žít v harmonickém vztahu, který nikdy nebyl a nebude pouhou samozřejmostí, ale vždy bude možný jen při oboustranné ochotě a snaze každého jednotlivce, svůj vztah zodpovědně a obětavě budovat. Žijeme v tak zvané „moderní" době, kdy se na mnoho věcí pohlíží s velkou tolerancí, benevolencí a s pseudopochopením. Partnerské vztahy nevyjímaje. To ovšem zhola nic nemění na fatálních následcích a smutných dopadech na životy lidí, z takového jednání pramenícího.
O to větší byla moje radost když jsem zjistil, že naše mládež má ve svém, silvestrovsko- krošenkovém, programu zařazenu besedu na téma „Milování v chození". Potěšilo mne, že mladí chtějí slyšet zkušenosti i názory nás starších a není jim lhostejné jak žijí. Nejsem psycholog a ani nemám patent na rozum, ale mohl jsem jim alespoň s chutí povyprávět své zkušenosti s hledáním manželky. Co víc, povzbudit je ve zdrženlivosti a obezřetnosti a varovat před bezhlavým vrháním se do povrchních vztahů. Pokud si rady vezmou k srdci a dokáží se poučit z našich chyb, mají nepochybně daleko větší naději na život bez zbytečného trápení a zklamání. K tomu ovšem potřebují naši ochotu se sdílet a také slyšet přiznání našich vlastních poklesků, chyb a přehmatů, aby naše svědectví bylo věrohodné, pravdivé a úplné. Já jsem na tento přístup vsadil a pevně věřím, že to bylo smysluplné a cenné prožití před-silvestrovského večera.
Závěrem chci vyslovit ještě jednou díky za pozvání, díky za vynaloženou práci a úsilí všem organizátorům, neopomíjejíc ani vděčnost za možnost využívat zázemí krošenkovské chalupy! Kéž však ze všeho nejvíce vzejde prospěch a užitek naší mladé generaci. Dík a chvála našemu Pánu!
