Pravdivý příběh z doby, kdy byla víra zločinem.
Jak jsem rukoval.
Vchodové dveře za mnou tiše zacvakly, brána jako obvykle, vrzla a já jsem spěchal na nádraží.
Byl obyčejný říjnový den.
Kdybych v té chvíli věděl co mě v následujících dnech, týdnech a měsících čeká, asi by pro mě bylo všechno daleko těžší.
Před několika dny mi poštou přišel povolávací rozkaz. A protože se psal rok 1983, znamenalo to strávit nedobrovolně celé dva roky v uniformě za zdmi kasáren. Jen oficiální propaganda tvrdila jak si mladí muži s radostí plní svou vlasteneckou povinnost. Ale kdo by byl ochoten nasazovat život za stát plný nesvobody a lži?
Kola vagonu monotónně klapala a …. Celý příběh zde
Autor: Ivan Vodák