K diskusi na téma "Druhé bohoslužby" přikládám hodnocení Boholslužeb našimi členy ZDE
Jen malé upozornění – v grafu nejsou uvedena procenta, ale body, přičemž 65 a více bodů je vynikající výsledek
Takto jsem ohodnotili naše Bohoslužby před 7 lety. Pouze jediný ukazatel z 10 se přiblížil k hodnotě vysoký. Celkové hodnocení podprůměrné.
V našem sboru vyplnilo dozazník s 89 otázkami 34 členů s různým věkem včetně kazatele.
Toto hodnocení jsme si objednali, na základě rozhodnutí staršovstva. Hodnocení je realizované na základě výsledků projektu "Prirozeného růstu církve" (anglicky – "Natural Church Development"). Autorem tohoto projektu je němec Christian Schwarz.
Pokud někoho zajímá jak projekt NCD vidí bohoslužby, čtěte dále.
INSPIRATIVNÍ BOHOSLUŽBY
Biblické motto: "Stále se radujte, v modlitbách neustávejte. Za všech okolností děkujte,
neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás. Plamen Ducha nezhášejte. (1.Tes. 5, 16 )
Snad v žádné jiné oblasti církevního života se tak často nepřehlíží rozdíl mezi modely a principy. Výzkum vrhá jisté empirické světlo okolo současné diskuse o bohoslužbě. Bohoslužby se mohou zaměřovat jak na křesťany, tak na nekřesťany, jejich styl může být liturgický, nebo volný, mohou používat "církevní," nebo sekulární jazyk – na růst církve to nemá vliv.
1. Inspirativní zkušenost
Určujícím faktorem se ukázalo kritérium, zda bohoslužba je pro účastníky inspirativní zkušeností? Výraz "inspirativní" je třeba chápat v doslovném významu původního "inspiratio", což poukazuje na inspirovanost Duchem Svatým. Kdekoli je Duch svatý pravdu při díle a lidé se pouze nedomnívají, že je, má to zásadní dopad na průběh bohoslužby a celkovou atmosféru ve shromáždění. Pokud je bohoslužba inspirativní, "sama o sobě" přitahuje lidi. Neznamená to, že takové faktory, jako je pěkné prostředí, vítající u vchodu, smysluplný pořad bohoslužby a jasné vedení nepatří do inspirované bohoslužby, spíš naopak. "Všechno závisí na přítomnosti Ducha, který je darem pro ty, kteří před Pánem kapitulovali."
2. Kvalitní a dynamické uctívání
"Většina nevěřících si všimla, že oslava v průměrném sboru je prázdná, nudná a neaktuální. Správné uctívání není důležité jen pro věřící ve sboru, ale od něho záleží schopnost přitáhnout nekřesťany. Kvalitní, dynamické uctívání je jedním z nejpřitažlivějších prostředků v rostoucím sboru. Popularita a moc charismatického probuzeneckého hnutí vznikla částečně tím, že se zaměřuje na citové a duchovní očišťování v době dynamického procesu uctívání. Mezi dobře plánovanou a živou oslavnou bohoslužbou a schopností sboru nést efektivně evangelium světu je evidentní spojitost. "
3. Jistota spásy
Uvolňuje radost člověka v Bohu a ve vykoupení a naplňuje shromážděné hlubokými city lásky. Taková radost vyhání formalismus a farizejství, které bohoslužbu kazí. Jestliže vpravdě obrácení křesťané z radostného srdce, naplněného jistotou zpívají, modlí se a pijí ze slova, pak je to nejvyšší uctívání, které se velmi líbí Bohu a velmi povzbuzuje Boží lid.
4. Potěšení v Bohu
Nahlédneme – li do dějin církve, tak již dávno Richard Baxter naléhal na věřící, aby svým nejvyšším potěšením učinili Boha. "Nejlépe uctíváme Boha tehdy, když naše potěšení v Bohu je nejvyšší. Znamená to být v každé oblasti života zcela uspokojen Bohem. A při tom konečným cílem není jen naše uspokojení, ale vyvýšení Boha a působení jemu potěšení a radost." Dobrá bohoslužba s mnohými chválami a díků činěním muže přispět k většímu potěšení v Bohu a rozehnat nevěru a duchovní chlad. Bohoslužba je ve své podstatě těšení se v Bohu ( Žalm 73, 25 – 26 ). Tam, kde se lidé radují, prožívají svá setkání s neutuchajícím nadšením, sbory rostou!
5. Zvěstování Kristova kříže
Musíme přiznat, že toto téma náš průzkum neřeší přímo. Zdá se, že tento důraz se vymyká našemu projektu NCD. Jenom zdánlivě. Právě důraz na Zvěstování kříže v kázání podněcuje lidského ducha k inspirujícím bohoslužbám. Tato zvěst v dějinách zapálila plamen reformace. Způsobila expanzivní růst církve. Co lidé potřebují, když se v neděli ráno nahrnou do kostela? Někteří se nudí, ale Většina hledá určité setkání s Bohem. Když se modlitbami, vyznáním, písněmi, chválami, kázáním, které oplývá Kristem ukřižovaným a vzkříšeným setkají s ním, pak se bude s lidmi něco dít. Uctívání, v jehož středu je kříž, proměňuje beznadějné zoufalce v uctívače z celého srdce.
Ve sborové knihovně je k zapůjčení kniha "Přirozený růst církve" kde jsou posány i další z osmi kazatelů.
