Přemýšlel jsem jestli se s Vámi o toto svědectví podělit, ale nakonec jsem usoudil, že je to tak úžasné, že musím :). Akorát, je to z lékařského prostředí, takže kdo nemá tyto věci rád, ať to raději ani nečte.
Už asi od začátku prázdnin mi na pravém palci na noze zarůstá nehet. A právě o těch prázdninách, kdy jsem měl nohu pořád v pohorce, se to ještě zhoršilo. Už nějakou dobu jsem to mazal, ale pořád se mi to nehojilo, tak jsem se s tím odebral k doktorce. Ta mě poslala za odborným chirurgem. Ten se mi na to dívá a říká: "No Ondro, bude to na malý chirurgický zákrok. Uříznu ti kousek nehtu z té strany, kde ti to zarůstá." Dostavil jsem se tedy na zákrok a pan doktor mi říkal, že to není na lokální anestezii, ale že mi to musí umrtvit do nervu, a že to bolí. Taky dodal, že můžu řvát, ale hlavně, že ho nemám kopnout. (V této chvíli se dostavily obavy. 😀 ) Chopil jsem se příležitosti a pomodlil se za to, aby to dobře dopadlo, a hlavně, aby to nebolelo. Pan doktor mi pořádně chytil nohu a zarazil do ní jehlu a já si říkám: "To má být všecko?"(Myslel jsem si totiž, že mi to schválně psychologicky zveličil, abych si říkal, že to není tak strašné.) On ale říkal, že ne. Cítil jsem jen průnik kůží a pak už nic, žádná bolest v nervu a říkal mi, že je to divné, že jsem první koho to nebolelo, poté úkon zopakoval z druhé strany palce a opět žádná bolest. Když uběhlo 10 minut, ve kterých se měla anestezie plně rozvinout, uskutečnil celý zákrok, opět bezbolestně, což už není tak zvláštní. Byl jsem na odchodu a ještě se ptám: "Ono se to asi rozleží a bude to ještě bolet, že?" Doktor i sestřička řekli, že ano a že si potom můžu zajít pro něco od bolesti. Dneska jsou to již 3 dny a bolest pořád nikde :).
V pondělí jdu na převaz a ten má být opět bolestivý, tak uvidím, jestli se bolest dostaví a nebo mě před ní opět Pán uchrání :). Proste, a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno(Matouš 7:7). Bůh s vámi, nechť jste zdrávi sestry a bratři :).
Ondra
