obrazek - Jako je v jednom těle mnoho údů a nemají všechny stejný úkol

21. 2. 2016 Večerní kostel 16:45

 

Římanům 12

1 Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli v živou, svatou, Bohu příjemnou oběť; to je ta duchovní bohoslužba, kterou máte konat.

2 A neberte si za vzor nynější svět, ale ať vás proměňuje obnova vaší mysli a ať díky ní rozpoznáváte, jaká je Boží vůle, co je dobré, co se Bohu líbí, co je dokonalé.

3 Ve jménu milosti, která mi byla dána, to říkám všem a každému: Nepokládejte se za víc, než za co se máte pokládat, ale podržte si o sobě moudré mínění, každý podle míry víry, kterou mu Bůh udělil.

 

4 Neboť tak jako naše jedno tělo má více než jediný úd a jako tyto údy nemají všechny touž úlohu

5 podobně i my mnozí tvoříme pouze jediné tělo v Kristu a přitom každý sám o sobě jsme údem jeden druhému.


TXT  – Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli v živou, svatou, Bohu příjemnou oběť; to je ta duchovní bohoslužba, kterou máte konat.

 

Doba se hodně změnila, naše společenství zde tady, vystřídalo Jeruzalémský chrám…

Duch svatý a Bůh již není za oponou v Jeruzalémě, ale zde v tomto společenství a dává nám novou sílu svou přítomnosti, uprostřed nás. Je to jiné a o mnoho silnější, než tehdy, když si Izraelci nesli truhlu úmluvy, aby byl Bůh s nimi.

Každý kdo přijal křest ve jménu Ježíše Krista tak dostal dar Ducha svatého (SK 2, 38 – 39)

(nevím, zda je třeba o tom víc mluvit – v diskusi?)

 

To je 1. Věc, kterou Bůh změnil – ne jen pár vybraných lidí, ale všichni s ním můžeme být zde v této místnosti …

a co víc máme jeho Ducha svatého – všichni, nikomu ho neodpírá. Ale to neznamená, že jsme stejní a máme stejný úkol.


TXT  – ale podržte si o sobě moudré mínění, každý podle míry víry, kterou mu Bůh udělil…. Vždyť údy nemají všechny stejnou úlohu

 

Bůh nám křesťanům dává své dary, abychom my díky jim mohli zajistit život a rozkvět tohoto společenství.

Ale známe to, jak to někdy s dárky bývá. Občas se nám některý nelíbí, usmějeme se, poděkujeme,… občas na některý zapomeneme a nepoužíváme ho… občas něco používáme k jinému účelu… A občas se to potká a je nám dar k prospěchu. To se stává s lidskými dary, protože nedokážeme správně odhadnout co komu dát, co by se mu mohlo hodit.

Ale Bůh ví přesně co je pro tebe, on to nespletl s tím, co nám dal.

Teď je to na tvém moudrém mínění, na tvé střízlivosti a na tvé ochotě dělat co se Bohu líbí

 

Toto je 2. Věc, kterou Bůh udělal, každému dal nějaký dar, abychom mohli správně fungovat jako jedno tělo.


No a teď přicházíme na řadu my. Naše část.

 

TXT , abyste sami sebe přinášeli v živou, svatou, Bohu příjemnou oběť…

každý sám o sobě jsme údem jeden druhému.

některé překlady překládají místo „údem jeden druhému“ „ sloužíme jeden druhému“

 

Bůh vše připravil a udělal. Každého z vás povolal a vybavil do služby.

Chce po nás, ve srovnáních s tím co obětoval Ježíš, jen malou oběť

Trochu našeho času, trochu se vzdát svých zálib a použít to co mám a co umím pro službu druhým – tak jak to většinou údy v každém těle dělají.


Chci Vás povzbudit, k sebemenší pomoci druhému. Možná to je jen úsměv, možná povzbudivé slovo, možná praktická manuální pomoc, možná trochu času na modlitbě za druhého.

Nečekejme, až budeme dokonalí, nečekejme, až začne druhý.

Začněte a Bohu se to bude líbit, píše, že tato vaše oběť je mu milá a příjemná a že to je ta pravá bohoslužba.

Chci říct a vydat svědectví, že sloužit Bohu a druhým stojí za to, že je to radost.

Chci říct, že vše co kdo z vás pro mě udělal mně potěšilo, každý úsměv, každá pomoc.

Děkuji Bohu, že on sám nám jde příkladem a obětoval se pro každého, i když věděl, že ho mnozí odmítnou a že jím pohrdnou

Děkuji Bohu, že on sám nám jde příkladem a neřeší, kdo si jeho lásku a odpuštění zaslouží

Všude kde je tato Ježíšova láska vzniká touha sloužit druhým

Děkuji za každého z vás, kdo neřeší, zda jeho dobrotu někdo nezneužije a pomáhá druhým

Děkuji za ty, co si službu druhým vzali jako svůj životní ideál – ono se to dnes moc nenosí

 

Služba vás stojí čas, a spousta lidí s těmi co slouží, pohrdají

Ještě jednou vás chci povzbudit ke službě druhým, to je to co po nás Bůh chce.

A nebojte se, že to nezvládnete, Bůh a jeho Duch svatý je s Vámi, tak jak to zaslíbil – věřte.

Bůh vás povede, jen chce, abyste vykročili.

 

 

V následující diskusi zazněly tyto postřehy:

  • Nejsem si jistý, zda to že, budeme sloužit, změní naše společenství.
  • Důležitější než služba druhým je hledání Boží vůle.
  • Tím, že sloužíme druhým, sami rosteme.
  • Není  důležité, zda si sloužíme navzájem, ale také abychom byli ochotni sloužit lidem mimo sbor.
  • Hodně to záleží na mé osobní situaci, někdy potřebuji, aby mi pomohli druzí, jindy jsem schopen pomáchat.
  • Jak ukázat mladým, že služba není povinnost ale samozřejmost a případně i radost.
  • Abych sloužil rád, musím mít naplněné srdce láskou – od Ježíše.
  • Nebylo pro mě jednoduché si uvědomit, že to co mám, že se mám dobře, že jsem zdravý, že mi nechybí peníze není samozřejmost. Automaticky jsem to vše bral, a to, že mám sloužit mně ani nenapadlo.