Malý tábor – Nivka Semetín, 10.–15. 7. 2016
Na tábor jsme vyrazili 10. 7. ve 14.15 hod od sborového domu pěšky do Semetína. Tam u mostu na děti čekal tým vedoucích (kteří měli na starost hlavní hry) kteří je postupně přepravili přes Bečvu na lodi. Pak už jsme děti rozdělili do družinek a cestou k chalupě na Nivce už hrály hru – hledání kartiček s nářadím na stavbu Archy.
Hlavní hry připravoval tým ve složení: Lucka Šimková, Radka Bělíčková, Martin Mikulík, Kamila Kuželová a externí spolupracovník Lukáš Kostka a v závěrečné části se ještě přidal Michal Martinák.
V dalších dnech pak děti bojovaly o zvířátka, která měla být dovedena do Archy, plnily různé úkoly – zdatnost, postřeh, paměť, důvtip, ale také hrály na Eskymáky. Pak se nám jednoho dne ztratila naše postavená Archa a tu děti musely získat zpět – svedly bitvu lodí s nepřátelským zlodějem, získaly klíč a následně vybojovaly Archu zpět.
V prvním dni, kdy slunce pražilo, jsme si užili vodní zábavu na louce – hry s vodními bombami, vystřelování gumových balónků naplněných vodou i bitvu se stříkačkami. V pondělním parnu to bylo vítané osvěžení.
Během tábora mohly děti plnit různé bobříky: odvahy, sportu, bylinek, uzlů, biblických znalostí. Na závěr dne jsme dělávali večerní posezení s rozdáváním sňůreček na ruku – každý z tábora mohl jako výraz vděčnosti, ocenění nebo přátelství někomu jinému uvázat na ruku sňůrku a řekl přitom, za co ji ten druhý dostává. Po počátečních rozpacích a ostychu se děti rozjely a pomalu nám nestačilo klubíčko.
Každý den jsme něco tvořili – nabatikovali jsme si trička – podle barvy družinky, pak jsme je domalovali, vyráběli jsme si obal na táborový deníček a také pamětní medaile.
Jako biblický program jsme probírali příběh podle knihy Genesis 6 – 9 o potopě a Noemovi a mluvili jsme o záchraně, kterou nám v Pánu Ježíši nabízí náš nebeský Otec.
Naší táborovou hymnou se stala píseň: Já mám kocábku, kde jsme změnili slova:
- /: Já mám kocábku náram, náram, náram
kocábku, náram, náramnou.:/
- Pršelo a blejskalo se sedm neděl, kocábku náram, náramou.
Noe nebyl překvapenej, on to věděl, kocábku ……
My jsme také zabalili svoje bágly, ……….
Vyrazili k Semetínu, máchli pádly, ………
- /: Já mám kocábku…. :/ Archa má cíl, Archa má směr,
na ní se nebojím plout na sever. /: :/
- Zakotvíme u hájenky, tam je hezky, ………..
a teď, ať si klidně přijdou hromy, blesky, …..
Když je třeba, dáme hlavy dohromady, …….
s kamarády zažijeme kopec srandy, …………
- /: :/ Archa má cíl….. /: :/
Jako každý rok si družinky vymýšlely svoje jména a pokřiky:
Modrá družinka – MIRIKINÍCI – vedla je Míša Staňková
Pokřik:
Mirikiníci Semetínem jdou, za Noemovou Archou cestujou.
Těžké nářadí s sebou nesou
jsou stavět Archu svou.
Postavíme jedna dva, odplujeme s pádlama.
MI RI KI NÍ CI HEJ!
Zelená družinka – NEVÍM – vedla je Magda Kotrlová
Pokřik:
Nevím, co se tady děje, někdo se tu divně směje.
Nevím, co se bude dít, říká se, že bude lít.
Noe staví loď, tak mu dřevo hoď.
Už začalo lít, musíme do lodě jít.
Zásoby tam máme, tak už vyplouváme.
Červená družinka – OCHRÁNCI ZVÍŘAT – vedla je Rózka Slezáková
Pokřik:
My jsme ochránci zvířat, nutí nás to pořád dřímat.
Práce je to náročná, občas trochu ponočná.
Ptáte se proč zrovna já, já, já, já, já, já, já, já, já, já?
Protože my jsme tu pro vás, ha!
Jo, a mimochodem – jsme nejlepší!
A parta vedoucích také nezůstala pozadu:
Jsme Noeho pomocníci, všichni máme pod čepicí.
Potopy se nebojíme, do Archy vás naložíme.
Na dva roky zásob máme, připravte se, vyplouváme.
Není třeba ztrácet hlavu, obeplujem Drastihlavu.
Snad tu plavbu přežijeme, domů šťastně doplujeme.
V kuchyni se zkušeně okolo plotny otáčel náš dvorní kuchař Marek Fojtů s pomocnicí Sárou Fojtů, která nám zároveň dělala zdravotníka.
Všichni vedoucí zvládli náročný týden na výbornou a patří jim obrovská pochvala a moje velké DĚKUJI.
Hlavní vedoucí Zdeňka Polášková
